Jak učíme bez učebnic

Bez učebnic a pracovních sešitů

Slyšeli jste o tom, že v alternativních školách nepoužívají učebnice a pracovní sešity, a neumíte si představit, jak to funguje? Taky mi to na počátku mého působení v Montessori škole přišlo jako záhada. Z počátku jsem dokonce měla strach, že to bude chaos, který nedokážu zkrotit.

Jak je možné, že každé dítě dělá něco jiného, a průvodce neztrácí orientaci a zvládá „obsloužit“ věkově smíšenou skupinu, v níž se každé dítě věnuje jinému tématu? Je to jednoduché, děti po celý rok pracují s plány učiva, které průvodce vytvoří na začátku školního roku po konzultaci s každým žákem. Dítě tak má v plánech elipsy s jednotlivými tématy a z nich si pak vybírá, čemu se chce danou hodinu věnovat.

Plány šité na míru

Plán učiva je kombinací témat, která odpovídají ročníku, v němž se dítě nachází, a témat (určitého předmětu), která si dané dítě potřebuje osvojit nebo která ještě nestudovalo. Každý žák má tak na nový školní rok individuální plány odpovídající jeho znalostem a schopnostem. Některé elipsy navazují na další, jiné spolu nesouvisí, vždy ale jde o komplexní přehled učiva daného předmětu.

Samotné plány by samozřejmě ke studiu nestačily. A tady se dostáváme k zásadní odlišnosti od klasických škol. Kde žáci berou potřebné informace, když nemají učebnici? A jak si učivo procvičují, když nepoužívají pracovní sešity?

Připravené prostředí

Nutností je připravené prostředí, v němž jsou ke každé elipse z plánů připraveny pomůcky a sady s pracovními listy. U většiny pomůcek funguje trojstupňová metoda – pomůcka seznamovací, procvičovací a upevňovací. Snažíme se, aby byly pomůcky intuitivní a děti samy přišly na to, jak s nimi pracovat, v ideálním případě z nich vyvodily pravidlo používání nějakého jevu a podobně.

Na pomůcky pak navazují pracovní listy, které si žáci samy vyberou, neboť jejich pojmenování odpovídá pojmům z plánů učiva. Děti jsou tak vedeny k maximální samostatnosti a průvodce pak má prostor podat pomocnou ruku tomu, kdo to potřebuje, a dávat průběžně všem zpětnou vazbu k jejich práci.

Navíc je zcela běžné, že spolu děti spolupracují, velmi často si vzájemně pomáhají a dávají si zpětnou vazbu i mezi sebou. Každý totiž umí něco líp a něco hůř a ve věkově smíšené skupině je to pro žáky obrovská výhoda. Práce ve dvojici či menší skupině je oblíbenou variantou práce s pomůckami, jeden se učí nové učivo, druhý si tím opakuje již získané znalosti.

V čem jsou pracovní listy jiné než pracovní sešity?

Možná si říkáte, že není rozdíl mezi tím, jestli dítě vyplňuje pracovní sešit nebo pracovní list. Ale rozdíl tu je a poměrně markantní.

Ve své praxi jsem se samozřejmě setkala se spoustou zajímavě řešených učebnic i pracovních sešitů. Některé z nich sama používám – nikoliv však plošně pro všechny děti a přímo ve výuce, pouze pro sebe, jako zdroj informací a inspirace.

Protože žádný pracovní sešit není ideální pro všechny žáky. Každé dítě je jiné, každému vyhovuje něco jiného a hlavně, někdo k danému tématu potřebuje vyplnit 10 cvičení a někdo 30. Jednou si bude chtít Anička 4 hodiny po sobě procvičovat vyjmenovaná slova, aby získala sebejistotu, a podruhé jí bude stačit jeden pracovní list na podstatná jména, protože je bezpečně pozná a chce si je jen zopakovat.

Takže dostane-li dítě pracovní sešit, budou mu tam některé stránky přebývat a jiné chybět. Kdežto, když si bude moci vybrat ze šanonu pracovních listů, vezme si jich tolik, kolik zrovna potřebuje.

Dalším aspektem je vizuální stránka na trhu dostupných publikací. Často jsou na první pohled atraktivní, plné obrázků a lákavých cvičení. Jenže, jak jste se mohli dočíst už v mém eBooku, méně je někdy více a příliš mnoho obrázků zkrátka odvádí pozornost. Cvičení bývají nahuštěná a mnohdy spolu nesouvisející.

Určitá střídmost a čistota je podle mě zkrátka vhodnější.

Navíc vlastní pracovní listy můžete „našroubovat“ na jakékoliv téma. Krásně se tak propojují předměty a děti mají možnost učit se v souvislostech.

Kde takové sady pracovních listů sehnat?

Nejspíš si teď říkáte, kde takové pracovní listy bereme? Většinu pracovních listů (a stejně tak i pomůcek) si sami vytváříme a věřte, že je to nikdy nekončící proces. Na počátku se o vysoké kvalitě nedalo mluvit, když člověk začíná, musí pokrýt velké množství témat a času je málo. Takže kompromis mezi kvalitou a kvantitou je na stole. Časem se ale vše vybrousí, nedokonalé pracovní listy se vyměňují za více vyhovující a jednoho dne to snad bude opravdová pastva pro oči.

Trh s pomůckami i pracovními listy se naštěstí pro nás postupně rozšiřuje a spoustu věcí si už člověk může koupit – volba mezi penězi a časem v takovém případě nebývá těžká.

Pokud Vás mé povídání navnadilo na tvorbu vlastních pracovních listů, ale nevíte, jak na to, nezoufejte. Připravila jsem pro Vás eBook ZDARMA Jak ozvláštnit výuku skrze tvorbu vlastních pracovních listů.

Že nejste z alternativní školy? To vůbec nevadí! Stáhněte si eBook a uvidíte, že se bude hodit i Vám. Tedy pokud jste nadšený pedagog, který nehodlá jet v po generace vyjetých kolejích.

Líbí se Vám myšlenka využití pracovních listů, ale nechtějí se vám tvořit? Taky nevadí, koukněte sem.

A to už je pro dnešek všechno, máte-li k tématu jakékoliv dotazy, neváhejte mi napsat (info@terezaporcalova.cz), ráda Vám odpovím.