Na co se připravit při přechodu z klasiky do alternativy

Patříte mezi rodiče, kterým nevyhovuje systém klasického školství a po dlouhých úvahách, zda dát či nedat dítě do alternativní školy, jste dospěli ke konečnému rozhodnutí – ano, naše dítě přestoupí jinam?

Pak říkám:

Možná se ale ještě úplně neradujete a zatím máte obavy, protože nevíte, co Vás čeká. Ptáte se sami sebe „Na co se připravit?“. Trochu Vám to čekání na „nové fungování“ ulehčím a pokusím se Vám nastínit, jak to nejspíš bude vypadat.

V první řadě by Vám k tvorbě představy o tom, jak co funguje, mohl pomoci článek Jak učíme bez učebnic. V druhé řadě řádky níže.

Co bude dítě před nástupem potřebovat

Narozdíl od statních škol ve většině alternativ nebudete muset na konci srpna naběhnout do papírnictví a kupovat sešity, ani v září děti nevyfasují štos učebnic. Na cestu do školy bude dětem stačit batůžek, co unese svačinu a lahev na pití. Ve škole využijí vybavený penál a šanon na zařazování pracovních listů.

Co ale potřebovat budou (a to Vás možná překvapí) je dostatek náhradního oblečení. Děti budou totiž trávit dost času venku a rozhodně u toho nebudou chodit po vydlážděných chodníčcích.

Co se bude dít v září

Nejprve proběhne tematicky zaměřený zahajovací den společný pro všechny žáky školy. Děti dostanou přidělené své místo v šatně a úložný box na penál a rozpracované materiály z výuky. Dozví se, jaké téma je bude v daný školní rok provázet všemi předměty, a seznámí se s novými spolužáky.

Aby se děti mezi sebou lépe poznaly a po prázdninách najely na společnou vlnu, pojedou na adaptační výlet – i ten už bude tématem spadat do celoročního plánu a nebude jen o přátelení se, ale i o výuce.

V češtině a matice si s každým žákem promluví průvodce daného předmětu a společně se domluví na tom, jak budou vypadat plány na nový školní rok. (Pokud netušíte, jak vypadají plány, představte si něco jako myšlenkovou mapu k danému předmětu, která odráží úroveň znalostí každého žáka.)

Co se bude dít dál

Tak oficiality máme za sebou a školní rok se může naplno rozjet. Co čekat u dětí, které jsou tu nově? Nejspíš nastane jedna z těchto dvou variant:

• Dítě nebude nějakou dobu téměř nic dělat a bude čekat, co se stane.
• Dítě se bude velmi snažit a bude dělat vše pro to, aby ukázalo, jak je pracovité.

Vyděsila Vás první možnost? Hned Vás přepadly myšlenky typu „Jak jako nebude nic dělat? To se bude měsíc flákat? Nebude nic dělat a nikdo ho za to nepotrestá? No tak to je teda pěkný!“ Chápu, ale hned jsem tu s argumentem, proč je dobré ponechat dítěti jakési „období hájení“ a čas na rozkoukání se.

Každé dítě je jiné a záleží na tom, jaký vztah ke škole si stihlo vybudovat v předchozí škole a s čím „přichází z rodiny“. Je možné, že si bude chtít nové prostředí „oťukat“ a bude potřebovat zjistit, jak to v nové škole chodí, kde jsou hranice a jestli opravdu nepřijde žádný trest, když nebude pracovat na 100%.

Některé děti se budou naopak snažit dokázat, že všechno zvládnou, budou chtít mít od začátku vybarvené plány a houževnatě budou plnit jednu elipsu za druhou, aby ukázaly, jak jsou chytré a co všechno už umí. Lidově řečeno pojedou jak fretky.

Obě varianty ale obvykle dospějí ke stejnému „konci“ – děti dříve či později zjistí, že to, co ve škole udělají, nedělají pro učitele a pro dobré známky, ale pro sebe. A jsme u jádra pudla – u kýženého cíle – děti se budou učit z popudu vnitřní motivace, aby se naučily něco nového, ne proto že to chce učitel/máma/táta.

Takže ty, které nejdřív nic nedělaly, začnou něco dělat, protože je to „nicnedělání“ začne nudit a chtějí být součástí dění. A ty, které se mohly přetrhnout a jely v nadstandardním tempu, zpomalí a začnou si učební proces víc užívat. A srdce průvodce v tu chvíli plesá.

Co ještě bude jinak, než v klasice

Děti se budou učit převážně v 1,5 hodinových blocích, na 45 minutové hodiny a zvonění můžete hned zapomenout. A je to logické, než se dítě stačí rozkoukat a ponořit do práce, je třičtvrtěhodinka pryč. Proto je výuka postavená jinak. Navíc je často spojeno hned několik předmětů dohromady, aby se žáci opravdu učili v souvislostech.

Taky ve škole nenajdete lavice rozestavené v řadách před tabulí, zato tu určitě bude velký koberec, na kterém se odehrává drtivá většina výuky. Dále s největší pravděpodobností budou děti trávit velký objem času venku a to nejen v době velké přestávky.

Nečekejte ani předimenzovanou domácí přípravu. V naší škole se domácí úkoly nedávají a žáci se nemusí připravovat ani na písemky a zkoušení. Vše by měli zvládnout v rámci výuky, ve volném čase by se měli věnovat svým zájmům, rozvíjet koníčky a posilovat sociální vazby ať už v rodině nebo s kamarády.

Oblíbenou radou, kterou slýchávám z úst naší paní ředitelky, když se rodiče ptají, co mají s dětmi doma pilovat, je:

No a to je zhruba tak vše podstatné. Jestli Vám chybí odpovědi na nějaké Vaše otázky, napište mi – ráda Vám odpovím nebo napíšu další článek.

Berte prosím na vědomí, že tento článek vychází z mých osobních zkušeností a priority v každé škole se mohou lišit. Některé alternativní školy fungují na jiných principech a například používání sešitů jim zapadá do konceptu. A je to tak v pořádku! Svět je velmi rozmanité místo a je potřeba, aby si každý člověk mohl vybrat cestu, která mu vyhovuje. Proto není škola jako škola a vize jako vize. Ať už se setkáte s jakoukoliv alternativou, vězte, že za to budu ráda, protože cokoliv je lepší než sešněrované ruce a 20 let stejné osnovy.