Kam na výlet s dětmi, aneb co ještě stihnout v říjnu

Kunětická hora

Na „Kuňku“ jsme vyrazily v deštivý den, a tak jsme nemohly využít všechen její potenciál, ale i tak to byl bezva výlet a její návštěvu vřele doporučuji komukoliv, kdo má rád buď přírodu a zvířata nebo kulturu, zejména pokud vyhledává architektonické památky.

Zaparkovaly jsme pod hradem a vydaly se s kočárkem do kopce, takže Zojka pozorovala okolí a mamka měla trochu posilku. Cestou k hradu je k vidění obora, v níž žijí nejen daňci a jeleni, ale i další (cizokrajná) zvířata (jejich názvy bych Vám ráda řekla, kdybych je věděla). Zhruba v půli cesty je první možnost rozhlédnout se daleko do kraje a zároveň je pravděpodobné, že u studny potkáte volně pobíhající kozy, které jsou zvyklé na lidský ruch a ochotně přijdou vyžumrat něco na zub.

Nahoře Vás čeká nádvoří, pokladna (možnost zakoupit nejen prohlídku, ale třeba i turistickou vizitku), občerstvení (doporučuju skvělou řepnou pomazánku na křupavém chlebu) a nechybí ani WC (známe všichni, to člověk hledá obvykle jako první).

Pokud Vám po výstupu/sestupu zbyde čas a energie, nebo prostě jen budete mít štěstí na hezčí počasí než my, a tak nebudete mít důvod spěchat domů, pod Kuňkou Vás čekají další zvířátka (kozy, ovce, pštrosi, ..), dětské hřiště i restaurace.

A nedaleko parkingu je v lese ukrytá Perníková chaloupka, což byl původně lovecký zámeček, ale dnes místo slouží jako originální zážitkové Muzeum perníku, v němž provádí návštěvníky Ježibaba a její prohlídce nechybí ani vtip, ani poučení. (Narozdíl od hradu můžete chaloupku navštívit až do konce prosince.) Samozřejmě nechybí pardubický perník a možnost medového občerstvení.

Trocha technického infa pro ty, koho Kuňka láká:

Státní hrad Kunětická hora je pro veřejnost otevřen do konce října o sobotách, nedělích a státních svátcích v době od 10 do 16 hodin. Pokud byste se sem ale chtěli vydat například se školní skupinou, nemusíte smutnit – ohlášené skupiny (v min. počtu 5 osob) mohou navštívit hrad i ve všední dny (kromě pondělí). V listopadu se brány hradu zavřou a podíváte se sem zase až v dubnu.

V současné době je kvůli probíhající obnově části hradního paláce možno zakoupit vstupenky pouze na prohlídku 1. okruhu s názvem Dušan Jurkovič, básník dřeva – podíváte se do nedávno obnovené, čtyři dekády nepřístupné západní části hradu, jejíž podobu do značné míry určil ve 20. letech 20. století právě architekt Dušan Jurkovič.

Arboretum v Heřmanově Městci

Za podzimně zbarvenými stromy a především kaštany jsme se vydaly do Heřmanova Městce, kde k místnímu pozdně baroknímu zámku náleží i nádherný rozlehlý park, v němž se nachází arboretum, venkovní divadelní areál, protéká tudy Podolský potok a nechybí ani zámecký rybník.

Když se vydáte tou nejdelší trasou, můžete naťapat až 3 km. Cesty v parku jsou zpevněné, s kočárkem se nám jelo na pohodu a s většími dětmi můžete klidně využít třeba odrážedlo nebo motorku. A kdyby Vám to nestačilo, lze z parku vyjít a na východě se napojit na cestu do lesoparku Palác.

Park je volně přístupný, zámek nikoliv – ten v současné době slouží jako domov důchodců.

Babiččin dvoreček a Dědečkova obůrka Licibořice

Za domácími, především hospodářskými, zvířaty jsme se vydaly do Licibořic. I tady si můžete užít hezké dny babího léta. Rozhodně zde na nás dýchl klid a pohoda.

A co že na nás v ekologickém hospodářství rodiny Blažkovy čekalo?

Samozřejmě nechybí kočičky (Jsou tak zvyklé na lidi, že se nechají hladit a některé i nosit.), pejsek má na zahradě kotec, ale neviděly jsme ho. Pozdraví Vás spousta drůbeže (Husy se dokázaly tak hlasitě a nečekaně ozvat, až Zojka leknutím nadskočila.). Já miluju prasata – Mají tu klasickou růžovou Bobinu i čínský Pepiny. Výčet hospodářských zvířat uzavírají kozy. Z exotiky Vás čekají lamy s nádhernýma očima (Poprvé v životě jsem si hladila lamu a bylo to boží.) a papoušci (andulky, korely).

Děti si vyhrají na spoustě herních prvků s tematikou statku. I houpačka vypadá jako kachna. Rodiče si můžou dát vynikající Vilémovu kávu a k tomu výbornou místní buchtu.

No a po kávě je čas akorát tak na krátkou procházku do Dědečkovi obůrky, podívat se nejen na koně, ale i daňky, muflony, bažanty, zajíce, …

A nakonec se můžete stavit v obchůdku pro místní sýry či vlněné ponožky.

Otevírací doba

Na statek se můžete vydat jen tak sami s rodinou (v říjnu už jen o sobotách, více dní v týdnu budou mít otevřeno zase až na jaře), nebo s dětmi – mají připraveny i speciální programy pro děti nejen z MŠ, ale i pro školní a zájmové skupiny (programy odpovídají tématům z RVP), stačí se telefonicky objednat.

Exotika na ranči v Bítovanech

Výčet tipů na výlet uzavírám návštěvou Exotiky na ranči v Bítovanech – tohle místo pro mě bylo opravdovým překvapením a určitě se sem hodlám na jaře podívat znovu.

Znovu nejen proto, že Vás rozhodně originálně přivítá opice Sisi, ale opičích obyvatel tu najdete mnohem víc a ty já mám ráda. Můžete se těšit i na kočkovité šelmy (rys, puma, serval, …). Na své si přijdou také milovníci lam či klokanů. Pokud máte rádi přímý kontakt se zvířátky, pohladit a nakrmit si můžete místní kozy. Tímto seznam zvířat nekončí, ale něco Vám nechám jako překvápko.

Navíc je v celém areálu spousta krásných dřevěných zvířecích soch. A nechybí ani dětské hřiště a občerstvení.

Návštěvní hodiny

Během října pro veřejnost otevřeno pátek až neděle, pak následuje zimní zavíračka. Pro školky, školy, zájmové kroužky možnost domluvit si návštěvu i ve vedlejší sezóně.

Tak a to je pro tentokrát vše. Už teď se těším, co vymyslíme příště a kam nás nohy zavedou v chladnějších měsících, které klepou na dveře. Jestli Vy máte nějaký tip pro mě, určitě mi neváhejte napsat, budu moc ráda!