Proč Tereka píše blog?

Počáteční pochyby

Upřímně? Hned na začátek na sebe prásknu, že jsem nejdřív váhala, jestli ještě dneska někdo čte blogy. Zda lidi věnují svůj čas čtení článků nebo už jen skrolují sociální sítě. Bude to mé psaní k něčemu dobré, bude to někoho zajímat?

Jdu do toho

Tušíte správně, že jsem ty obavy hodila za hlavu, protože i kdybych měla inspirovat jedinou osobu, která vyleze z pedáku, aby šla cestou alternativního školství, stojí to za to. Navíc mě psaní vždycky bavilo, slohy jsem na gymplu nepsala za trest a psaní vlastní poezie mi v minulosti pomáhalo dostat se z depresí. Když mi dáte vybrat mezi tužkou a papírem a počítačem, vždycky si vyberu to první 🙂

Dnes mi poezie nějak nejde z pera, a tak jsem přemýšlela, o čem nejradši vášnivě debatuju, co by mohlo zachránit mé zbývající mozkové buňky na mateřské, aby přežily. Světe div se, přestože mě návrat do práce čeká až za poměrně dlouhou dobu, pořád je to právě práce, co mě dokáže vtáhnout. A tak vznikl tenhle blog, zkrátka proto, abych úplně „nezblbla“ a zároveň zúročila zkušenosti, které jsem za posledních pět let stihla nasbírat.

Pojďte do toho se mnou

Pokud máte volnou chvilku a k tomu chuť přečíst si pár řádků, probrouzdejte místo Facebooku moje stránky. Snad se dozvíte něco, co jste nevěděli, nebo si připomenete něco, co jste zapomněli. Možná společně objevíme i bájnou Atlantidu.. dobře, to asi nezvládneme, ale určitě Vás ráda vtáhnu nejen do světa Montessori, ale i do všedních dní trochu unavené maminy roční cácorky.

Vítejte a dobře se bavte!